KONTAKTY NA OBECNÍ SPOLKY A SDRUŽENÍ:

Český svaz ochránců přírody: Zdeněk Kohout, Na Větřáku 332, Pozořice, tel.: 544 226 066

Český svaz včelařů: Ing. Miloš Tinka st., V Zámku 410, Pozořice, tel.: 544 250 549
Pozořičtí včelaříci (dětský kroužek): František Krejčí, tel.: 605 700 206

Junák: Aleš Mikula, Pod Kostelem 372, Pozořice, tel.: 544 250 439, www.vlcatapozorice.wgz.cz

Klub žen: Jana Crhová, V zámku 410, Pozořice, tel.: 544 250 549

Kynologický klub Pozořice: Libor Helleport, Stará pošta (u vyškovské silnice), tel.: 777 968 153, www.kkpozorice.wz.cz

Mateřské centrum Človíček: Nad sokolovnou 257, Pozořice, kontaktní osoba: Helena Topinková, Alena Tišnovská, Petra Krčová, tel.: 736 275 460, http://clovicek.webnode.cz/

Orel Pozořice: V Zámku 261, Pozořice, tel.: 723 369 005, starosta: Alois Beneš, Pod Kostelem 19, Pozořice, www.orelpozorice.cz

Sbor dobrovolných hasičů Pozořice: Stanislav Šmerda, tel.: 776 211 798

SK- Pozořice-oddíl kopané: Ing. David Opatřil - předseda, Sivice 240, tel.: 723 369 005, e-mail: skpozorice@dasit.cz, www.skpozorice.dasit.cz.

Sokol: Nad sokolovnou 257, Pozořice, hospodářka: Jarmila Neužilová - tel.: 544 226 771,, e-mail: sokol.pozorice@seznam.cz, www.pozorice.cz/sokol.

Spolek zahrádkářů v Pozořicích: Pavel Skládaný, Na Městečku 34, Pozořice, tel.: 544 550 182

Svaz postižených civilizačními chorobami: Václav Jarolím, Nad Sokolovnou 65, Pozořice, tel.: 544 226 634 (František Filip)

Větřák: Jaromír Adam, tel.: 606 821 148, www.pozorice.cz/vetrak.

 Mikroregion Rokytnice tvořený devíti obcemi se rozkládá východně od města Brna na rozhraní Drahanské vrchoviny a Dyjsko - Svrateckého úvalu. Svůj název odvozuje od stejnojmenného potoka, pramenícího v jeho středu. Je zajímavý svoji zeměpisnou polohou, z níž se odvíjí pestrost přírodních podmínek a turistických aktivit. Jeho severní, výrazně lesnatou část zaujímá přírodní park Říčky a chráněná krajinná oblast Moravský kras, jižní, rovinatější část území náleží do památkové zóny bitvy u Slavkova. Na západě hraničí katastrem obce Podolí s krajským městem Brnem, na východě s okresem Vyškov.
 Územím vedou tři historické dopravní tepny, spojující dvě nejvýznamnější moravská centra - Brno a Olomouc. Nejstarší kupecká stezka, která sledovala jižní okraj Drahanské vrchoviny, je v území již poměrně málo patrná, dochovala se jen v podobě polních cest. Císařská tereziánská silnice lemuje jižní okraj mikroregionu, podobně jako novodobá dálnice D1.
 Samotné obce, které v historii spojovaly nejrůznější politické a hospodářské vazby, se od sebe značně liší nejen počtem obyvatel a velikostí jednotlivých katastrálních území, ale zejména nabídkou přírodních a historických zajímavostí a krás. Proto společným úsilím mikroregionu a dalších subjektů bylo realizováno značení turistických stezek, naučných stezek a cykloturistických tras.
   V území je možno podnikat řadu turistických výletů pěšky i na kole do navazující lesnaté krajiny Drahanské vrchoviny nebo naopak do mírně zvlněného terénu úrodné krajiny památkové zóny bitvy u Slavkova, prodchnutého Evropskou historií na každém kroku. Z odlesněných jižních svahů Drahanské vrchoviny, pokrytých zbytky starých vinohradů se můžeme potěšit dalekými výhledy až na Pálavu a Vídeňskou pánev. V zimním období, když napadne sníh, jsou severněji položené obce nástupním místem pro výlety na lyžích v krásném lesním prostředí. Poměrně překvapivé množství sněhu je dáno nadmořskou výškou okraje Drahanské vrchoviny v této části, která zde dosahuje až 500 metrů nad mořem. V letním období jsou místní lesy houbařským rájem. Lesy v severní části jsou protkány nejrůznějšími turistickými trasami. Turistické okruhy prochází romantickými zaříznutými údolími se skalnatými stráněmi. Jižní část mikroregionu akcentuje významné památky bitvy u Slavkova. Pojmy jako Žuráň, Santon či Stará Pošta zná každý milovník válečné historie. Zvláštností celostátního a mezinárodního významu, jsou tradiční rekonstrukce bitevních scén pod Santonem, pořádané každoročně ve výroční dny bitvy tří císařů.
    Všechny obce se po roce 1990 velmi aktivně zapojili do programu obnovy venkova a vyvinuly úspěšné úsilí za zlepšení svého vzhledu a rozvoj vybavenosti. Svědčí o tom jejich bohatý spolkový život, společenské a sportovní aktivity či péče o životní a obytné prostředí...

(Z úvodníku publikace Mikroregion Rokytnice.)

  Ve čtvrtek 23. května se před třetí odpoledne přeplnila parkoviště kolem naší školy. V družině byla totiž besídka. Její program si začala připravovat všechna tři oddělení ŠD již v únoru. Vystoupení byla tematicky zaměřená ke Dni matek, i když termín byl trošku pozdější.

  Původně vybraný termín se nám kryl s Čarodějnickým rejem. Na tuto akci jsme přichystali  velkou spoustu plakátů příšerek a pavouků, abychom vyzdobili celou tělocvičnu. Potom se celý první stupeň ve třech termínech prostřídal na škole v přírodě, a tak se nám datum naší družinové besídky posunulo až na konec května. Po návratu ze ŠvP přepadla děti nepříjemná viróza a my už měli obavy, že pro nemoc našich malých umělců budeme muset besídku zrušit.

  Děti se však chtěly pochlubit tím, co se naučily, a přicházely do školy den před vystoupením. Někteří žáčci přišli do školy až v den besídky. Potom byla naše besídka velká premiéra, neboť v tomto složení jsme vystupovali poprvé. Chtěli jsme našim hostům předvést, co všechno v družině mimo hraní, stavění, kreslení, vyrábění a vycházek děláme.

  V programu jsme zpívali, tančili lidové, moderní i country tanečky, cvičili na krátká říkadla, luštili křížovky se zpěvem, předvedli veselou scénku, reklamu a tradičně přednesli pár básniček s doprovodem kláves a flétničky. Podle potlesku a ohlasu přítomných soudím, že se vystoupení velmi líbilo.

  Na závěr rozdaly děti všem papírové kytičky a s úsměvem a spokojenou myslí jsme se rozešli domů. A dnes už přemýšlíme, čím bychom mohli potěšit, překvapit a pobavit příště.

Jaroslava Šmerdová, vedoucí ŠD

Místní akční skupiny

Místní akční skupiny jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER (Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku).

Základní principy metody LEADER

• přístup zdola nahoru – o budoucnosti regionu rozhodují lidé žijící a pracující v území, znající jeho tradice a potřeb,
• partnerství veřejných a soukromých subjektů,
• místní rozvojová strategie,
• integrované a vícesektorové akce,
• inovativnost – nalézání nových řešení problémů venkovských regionů,
• síťování – výměna zkušeností mezi skupinami LEADER,
• spolupráce – společné projekty MAS v rámci státu, EU a dalších zemích.

První MAS u nás začaly vznikat v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. Další příležitostí pro MAS byl program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v období 2004–2006 (LEADER+), který byl spolufinancován EU, dále samostatný národní program LEADER ČR financovaný ze státního rozpočtu ČR v letech 2004–2008. Od r. 2007 je LEADER jednou z Os Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013.

Základní parametry MAS:

• geograficky homogenní území, tj. propojená katastrální území sdružených obcí,
• počet obyvatel 10.000 – 100.000 mimo města s počtem obyvatel větším než 25.000,
• hustota obyvatel do 150 obyv./km²,
• účast zástupců veřejné správy v MAS je maximálně 50% (týká se i řídícího orgánu), druhá polovina je tvořena zástupci podnikatelů a neziskových organizací – Proto nejsou členy MAS Za humnama jednotlivé obce, ale mikroregiony. Každý mikroregion má na valné hromadě pouze 2 platné hlasy, tím je zajištěno, že veřejný sektor není v převaze nad soukromým a neziskovým sektorem.
• MAS dle Programu rozvoje venkova může být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník,
• členové MAS musí mít v daném území bydliště, sídlo, nebo v něm musí působit,
• MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád, strukturu a být registrována u MV ČR,
• MAS musí projednat a schválit strategii pro území dané MAS,
• fungování metodou LEADER.

V současné době existuje na území ČR více než 150 MAS. V celé Evropě existují tisíce "skupin pro místní akce" – LAGs (Local action groups), které navzájem spolupracují a předávají si zkušenosti s rozvojem venkova.

dfskdfaskdf;lks;kdsfasdf

  Ve dnech 23.-26. října přijela na zájezd do Brna a okolí skupina seniorů z partnerské obce Untersiemau v Bavorsku včetně nového starosty Michaela Bosseckera s manželkou. Postupně si prohlédli některé pamětihodnosti Brna, navštívili Moravský kras a v neděli 25.10. zavítali i do našeho městyse. Zástupci městyse je přivítali na radnici, poté s nimi odjeli do Slavkova na prohlídku zámku a přilehlého parku. Po obědě a návratu do Pozořic si vzácní hosté ještě prohlédli pozořický kostel. Před loučením se zástupci obou obcí předběžně domluvili na setkání v příštím roce.
  Celého setkání se kromě zástupců městyse zúčastnil i pan Ing. Jan Vašíček, který bravurně tlumočil zdravice, rozhovory i výklady. Za to mu náleží upřímný dík a uznání.

  16.-17. listopadu do Pozořic zavítali členové trampské osady Albatros ze slovenské družební obce Ivanky pri Dunaji. Setkání se ze slovenské strany účastnili také starostka obce RSDr. Magdaléna Holcingerová, nový ivanský farář Štefan Rusnák a paní Mária Rucelová.
   Po přijetí na naší radnici se další část setkání odehrávala na chatě Jelenici. Dověděli jsme se řadu zajímavých informací z více než padesátileté historie trampské osady a slovenští přátelé opravdu krásně zazpívali při kytarách, banju a mandolině. Takových večerů člověk v životě mnoho neprožije.
   Druhý den jsme na přání slovenských hostí navštívili Křtiny a Senetářov a po obědě v Pozořicích a prohlídce kostela jsme se letos naposledy rozloučili. I toto setkání, letos už několikáté, znovu potvrdilo naše pevné přátelství. Už nyní se těšíme na další setkání v příštím roce.

Aleš Mikula a František Toužín

  V uplynulém období se na poli partnerství našeho městyse a obce Ivanka pri Dunaji uskutečnily tři akce: Pouť Pozořice – Ivanka, účast našich zástupců na vyvrcholení oslav 800. výročí první písemné zmínky o Ivance a návštěva slovenských přátel v Pozořicích spojená s návštěvou mše papeže Benedikta XVI. na letišti v Brně - Tuřanech.

Pouť Pozořice – Ivanka pri Dunaji

Jak vznikla myšlenka putovat do Ivanky?
  Při úvahách, jaké formy by mohlo mít partnerství a propojení našich obcí, padl i návrh vzájemně se navštívit na našich poutích. Proto jedna z nabídek od nás z Pozořice pro přátele v Ivance byla na pozořickou pouť, která souvisí se zasvěcením našeho kostela Panně Marii Nanebevzaté.
  Na poutě se dnes jezdí autobusy, vlaky, auty, na kole, ale původně (a nejednou i dnes) se na poutě chodilo pěšky. V naší farnosti během roku chodíme či jezdíme na několik poutí, většinou jednodenních. Jen pouť do Sloupa vzdáleného od Pozořice asi 30 km někteří jdou i druhý den zpět pěšky.
  Před několika lety jsem na setkání středoevropských národů v rakouském Mariazell putoval z Moravy pět dní pěšky. Bylo to asi 190 km. Z Pozořic do Ivanky je to po silnici asi 164 km, vzdušnou čarou i po cestách samozřejmě méně. Říkal jsem si, že kdyby poutníci ušli každý den zhruba 30 km, tak by za pět dní mohli doputovat z Pozořic do Ivanky. Vzal jsem mapu a příjemně mě překvapilo, že zhruba 30 km od Pozořic je poutní místo Žarošice, 60 km Hodonín a 90 km Šaštín. Pak už jen bylo třeba najít místo asi na půl cesty mezi Šaštínem a Ivankou. Téměř přesně v půli leží Kuchyňa, v úvahu přicházel i Pernek nebo Rohožník. Myslel jsem si, že by se poutě mohly každoročně opakovat, jednou z Pozořic do Ivanky a podruhé v opačném směru. A že by se jich mohli účastnit především mládežníci a lidé středního věku, pokud možno z obou partnerských obcí. Věřil jsem, že noclehy bychom mohli najít v církevních či obecních objektech. A tak se i stalo.
  Ještě bylo třeba určit termín poutě, a to pokud možno související s poutí v Ivance. Původně plánovaný termín poutě v červnu ke sv. Janu Křtiteli se ukázal jako nepříliš vhodný, a tak padl návrh na účast na ivanské pouti ke sv. Rozálii počátkem měsíce září. Znamenalo to, že vyrazíme pět dní před termínem poutě z Pozořic. Zvažovala se také varianta poutě přes poutní místo Marianku, nakonec však z této varianty sešlo.
  Osud poutě ještě závisel na tom, zda někdo bude chtít na pouť vyrazit, a také jsme potřebovali doprovodné vozidlo pro přepravu osobních věcí a pro případ nouze.

Jaká byla cesta?
  Poutě se zúčastnili čtyři pozořičtí poutníci (jedna žena a tři muži) ve věku 44 – 55 let, bohužel nikdo z Ivanky. Měli jsme doprovodné vozidlo, se kterým střídavě vždy někdo z poutníků pár kilometrů popojel.
  Vyrazili jsme v úterý 1. září po deváté hodině. Počasí nám přálo, první tři dny bylo pěkně a někdy až moc teplo, čtvrtý den občas mírně pršelo, pátý den se už opět vyčasilo a na samotnou pouť v neděli bylo moc hezky. Trasu jsem se snažil naplánovat co nejméně po silnicích, ale byly úseky, kdy to jinak nešlo a dlouhé kilometry jsme po silnici jít museli. Prošli jsme řadu obcí, na moravské straně kraj vinic, před Hodonínem a na Záhoří lesní úseky, před cílem jsme museli překonat hřeben Malých Karpat. Z Pozořic jsme vyšli z nadmořské výšky 300 m n.m., na hřebeni Malých Karpat jsme vystoupali na 709 m, abychom záhy do Ivanky sestoupili na 130 m n.m.
  První den jsme šli přes Kovalovice, Velešovice, Slavkov u Brna, Nížkovice a Zdravou Vodu do Žarošic, kde jsme spali na faře. Druhý den jsme pokračovali přes Násedlovice, Karlín, Hovorny a Mutěnice do Hodonína (spali jsme v pastoračním středisku u fary), třetí den přes Holíč a Petrovu Ves do Šaštína (nocovali jsme v bývalém klášteře, dnes internátu střední církevní školy), čtvrtý den přes Studenku a Rohožník do Kuchyně (nocleh jsme měli na bývalé faře, dnes obecním zařízení pro seniory) a pátý den přes sedlo Baba, Limbach Slovenský Grob a Čiernu Vodu do Ivanky. Na místo ubytování v internátu střední školy jsme dorazili v odpoledních hodinách.
  Po celou dobu poutě jsme neměli žádné vážnější zdravotní ani jiné problémy. Občas se sice vyskytly nečekané situace, ale vše vždy dobře dopadlo. Bilance puchýřů byla nečekaně nízká: 0, 1, 4, několik malých.

Pobyt v Ivance
  Večer po příchodu do Ivanky jsme rádi přijali pozvání do ivanského I-klubu, kde jsme společně s našimi hostiteli prožili pěkný večer a dozvěděli se něco o činnosti tohoto jistě velmi prospěšného zařízení. V neděli jsme se pak po královské snídani v Informačním centru zúčastnili vlastní poutě ke sv. Rozálii a po obědě ještě navštívili mohylu na místě smrti M. R. Štefánika, jezero, kde probíhala velmi inspirativní tečka za prázdninami, faru a jezuitský (dříve zámecký) areál. Setkání s nemocnými a sestrami, které o ně pečují, bylo pro mě opravdovým obohacením a vrcholem celé poutě.

Poselství poutě
  Říká se, že každá pouť má být vykonána na nějaký úmysl, poutníci mohou na něco nebo na někoho myslet, za něco prosit. Já jsem na této pouti myslel a prosil za naše rodiny, obce, farnosti a národy a za dobré vztahy v nich a mezi nimi.

Poděkování
  Jsem opravdu vděčný Bohu, že jsem mohl tuto pouť zdárně absolvovat, mým spolupoutníkům Hance, Petrovi a Laďovi, že putovali se mnou a podstatnou měrou přispěli ke zdaru poutě, slovenským přátelům za zařízení noclehů, programu i za krásné přijetí i všem, kteří na nás v průběhu poutě mysleli a „jistili pouť ze zálohy“.

Závěrem
  Snad letošní pouť z Pozořic do Ivanky nebyla poslední a třeba příště se poutě zúčastní větší počet poutníků z obou našich partnerských obcí a farností.

Vyvrcholení oslav 800. výročí první písemné zmínky o Ivance 11.-13.9.2009
  Zástupci městyse se na pozvání partnerské obce zúčastnili 11. a 13. září slavnostního zasedání zastupitelstva a následného kulturního programu a doprovodných akcí. Tak jako vždy bylo o nás vzorně postaráno a z návštěvy jsme si odnesli pěkné i poučné zážitky a zkušenosti.

Návštěva slovenských přátel v Pozořicích spojená s návštěvou mše papeže Benedikta XVI. na letišti v Brně – Tuřanech ve dnech 26.-27.9.2009
  Na oplátku za letošní setkání v Ivance k nám přijeli ve dnech 26.-27.9. přátelé z Ivanky. V sobotu po přivítání na naší radnici měli na programu návštěvu Křtin, Sloupa, Šošůvky, Rudice a Březiny. Po návratu do Pozořice slavili v našem kostele se svým panem farářem mši svatou a následně proběhlo setkání s pohoštěním v prostorách fary. Po noclehu ve Vyškově se pak druhý den zúčastnili papežské mše na letišti v Brně Tuřanech. Z ohlasů našich přátel vyplynulo, že se jim u nás moc líbilo. Z toho máme radost a těšíme se na příští setkání.

 RNDr. Aleš Mikula, starosta městyse

  V rámci družby Pozořice – Ivanka pri Dunaji v letošním roce připravujeme pouť, které by se zúčastnili zástupci obou obcí. Předpokládáme především účast představitelů obcí, sportovců
a mládeže, ale akce je otevřená pro všechny plnoleté, kteří se jí budou chtít zúčastnit.

Předpokládané skutečnosti:
- termín: úterý 1.9. – neděle 6.9.2009
- pěší putování po trase Pozořice – Žarošice – Hodonín – Saštín – Kuchyňa – Ivanka pri  Dunaji od úterka 1.9. do soboty 5.9.
- po příchodu do Ivanky družební setkání, účast na poutních akcích
- v neděli 6.9. účast na ivanské pouti ke sv. Rozálii a dalších akcích dle nabídky a výběru, návrat domů autobusem, který by dovezl „jednodenní“ poutníky

Za poutníky by jelo doprovodné vozidlo.
Účastníci by mohli absolvovat celou trasu poutě nebo jen její část.
Ubytování a stravování v průběhu poutě poutní, tj. jednoduché.

Zájemci se mohou hlásit Aleši Mikulovi (723 990 864, ales.mikula@pozorice.cz).

  V měsíci dubnu jsme přijali pozvání z družební obce Ivanka pri Dunaji, abychom 1. května navštívili tuto jihoslovanskou obec. Této návštěvy se zúčastnili starší hráči fotbalového oddílu spolu s vedením našeho městyse.
  Naše návštěva patřila k letošním oslavám obce. V rámci ní proběhla i soutěž ve vaření kotlíkového guláše, která se zde těší velké oblibě. Dala i tak trochu zapomenout na defekt autobusu, který nás postihl asi 10 km před Bratislavou. Většina účastníků se zapojila do opravy, a tak jsme sice do Ivanky dorazili později, než bylo dohodnuto, a fotbalové utkání starých pánů – předzápas před mistrovským utkáním jejich A mužstva – se odehrálo na tamním hřišti Slovanu s menším zpožděním, ale vše nakonec dobře dopadlo. I když vítězství patřilo domácím, přesto byla atmosféra tradičně srdečná. Přes 200 diváků přišlo za krásného počasí na fotbal, na ochutnávku zmíněných gulášů i na popovídání si při živé hudbě až do nočních hodin a našeho odjezdu.

Petr Müller

Dobrý den.

  Jménem realizačního týmu Projektu Renaissance si Vás dovolujeme požádat o spolupráci při rozvíjení další etapy našeho projektu. Díky výše uvedenému projektu získalo již téměř 90 různých nemocnic, ústavů, dětských  stacionářů, organizací vozíčkářů a mnoho dalších podobných institucí po  celé ČR více než 100 lékařských magnetoterapeutických přístrojů ZDARMA.

  Naše společnost (ZES Brno, a.s.) je výrobcem a distributorem lékařských přístrojů pro nízkofrekvenční pulzní magnetoterapii. Tyto přístroje jsou určeny zejména pro domácí léčbu bolestí zad a kloubů, špatného prokrvování končetin, atrofie, ztuhlosti a zkrácení svalů a případně i proleženin (dekubitů) vzniklých nedokonalou péčí při dlouhodobém pobytu na lůžku, či invalidním vozíku. Možnost domácí léčby je důležitá právě pro tělesně handicapované, pro něž je nutnost docházet na potřebnou terapii do zdravotnického zařízení často velice zatěžující.

  Rozhodli jsme se rozšířit naši pomoc i na sektor dlouhodobě nemocných jednotlivců a rodin, které se o tyto nemocné starají. Rádi bychom využili i tohoto webu, díky kterému by se o možnosti - získat ZDARMA magnetoterapeutický lékařský přístroj značky RENAISSANCE do domácí péče - mohli dozvědět všichni ti, kterým by náš projekt mohl pomoci.

  Leták a žádost ke stažení naleznete po kliknutí na následující odkaz:
http://www.projekt-renaissance.cz/bronislavakopuncova/

Za realizační tým Projektu Renaissance Bronislava Kopuncová, manager projektu
tel.: 519 373 098, (mobil) 608 460892
e-mail: bkopuncova@seznam.cz
Centrum a garant Projektu P.F.art, spol. s r.o., Gromešova 769/4, 621 00 Brno
www.projekt-renaissance.cz

František Všetička

  Po prózách se soudobými náměty a po historických románech s krajovou, regionální tematikou (Plemeno Hamrů a Prsten) se František Neužil rozmáchl k historickým freskám z dějin českého národa, v nichž má výjimečné postavení trilogie o posledních přemyslovských královnách – Královna Eliška Rejčka, Trýzeň slávy a Ohnivá jeseň.
  Neužilovu největší pozornost poutala především Eliška Rejčka, druhá manželka Václava II. Její složitý život, polský původ, manželství s dvěma panovníky, její energičnost a v neposlední řadě také její spiritualita (duchovní vlastnosti) autora natolik přitahovaly, že se k námětu o ní ještě dvakrát vrátil. Román Královna Eliška Rejčka vyšel roku 1968. V témže roce zpřístupnila brněnská Rovnost na pokračování románový příběh Královský epilog, v němž Neužil líčil vládu polského krále Přemyslava II. a dětství jeho dcery Richenzy, pozdější Elišky Rejčky. Dva roky nato vydal autor tuto prózu v přepracované podobě pod názvem Královský sen, jenž byl určen především mladým čtenářům. Po dalších deseti letech, tj. roku 1980, vychází druhé vydání Královny Elišky Rejčky, jež Neužil upravil a rozšířil.
  Román Královna Eliška Rejčka patří v Neužilově tvorbě k nejpřednějším, o čemž svědčí zejména způsob, jakým je zpracován. Na rozdíl od mnohých svých próz věnoval tomuto příběhu nebývalou péči, jež se projevuje především v jeho výstavbě. Výrazný důraz položil Neužil už na vstupní scény tohoto románového díla, na jeho úvod.
  Úvod Královny Elišky Rejčky má kontrastní ráz, neboť jeden život v ní končí (smrt krále Václava II.) a druhý počíná (narození jeho dcery Anežky). Této námětové skutečnosti odpovídá i výstavba románu – první kapitola nese název Zrození dcery, druhá Vladař umírá. K obojímu aktu dochází jakoby záměrně na stejném místě – v kamenném domě zlatníka Konráda. Zmínka o něm tvoří začátek celého románu.
  Úvod románu je zároveň protkán snovými scénami, jež jsou spjaty s rodící Eliškou Rejčkou. Královně se v nich vyjevují scény z minulého života. Sen obestírá v druhé kapitole rovněž umírajícího Václava II., jehož obchvacuje vidina zabitého krále Přemyslava Velkopolského, otce Elišky Rejčky. Snové výjevy sehrávají v Neužilově tvorbě závažnou roli vůbec – už následující titul z roku 1970 má název Královský sen.
  Stěžejní osnovu románu Královna Eliška Rejčka založil Neužil na figurální dvojici dvou znepřátelených žen. V daném případě na nenávisti dvou královen, jejichž vzájemná zloba ovlivňuje osudy království a existenci předních šlechticů. Proti sobě tak stojí Eliška Rejčka a Eliška Přemyslovna. Eliška Rejčka jako manželka Václava II. a později Rudolfa Habsburského a Eliška Přemyslovna jako choť Jana Lucemburského. Eliška Přemyslovna je v románě líčena převážně v negativních barvách – o míře její zloby a o jejím charakteru svědčí kupř. scéna, v níž panovnice o Štědrém dnu žádá pana Viléma Zajíce z Valdeka, aby zavraždil uvězněného Jindřicha z Lipé. Posvátný den není úmyslům Elišky Přemyslovny žádnou překážkou.
  Štědrý den hraje v románové tkáni důležitou roli, neboť v jiný Štědrý den stráví Jan Lucemburský s Eliškou Rejčkou v podkomořském domě, což prohloubí roztržku mezi ním a Eliškou Přemyslovnou a její stranou.
Jiný posvátný den představuje Hod Boží svatodušní, kdy dojde k svatbě Elišky Rejčky s Václavem II. a k její korunovaci na královnu českou a polskou. Po deseti letech v týž den zakládá Eliška Rejčka klášter sester cisterciaček v starobrněnské osadě. Pro královnin charakter je příznačné, že po dekádě let na svou svatbu a korunovaci vzpomíná.
  Postavy májí v Neužilově románě závažné místo; kromě figurální dvojice se tato tendence projevuje v řadě mytizovaných postav (mají mytologické vlastnosti). Jsou jimi především Rudolf Habsburský a Eliška Rejčka, z nichž král se stylizuje do legendárního Tristana a královna do Isoldy. Obdobná mytizace se neprojevuje ve vztahu Elišky Rejčky k Václavovi II. a nikdy se nepojí s její nepřítelkyní Eliškou Přemyslovnou.
  Po Rudolfově smrti a po neshodě s Jindřichem z Lipé spatřuje královna Eliška Rejčka Tristana v králi Janu Lucemburském: „Domnívám se, že jsem spatřila svatého Jiří ve stříbrném brnění, že jsem spatřila hrdinného Tristana, oba dva vtělené v jednoho rytíře, ale také každého zvlášť a ve znamenité síle a mužnosti.“
   Tristanovský motiv se objeví ještě v závěrečné části románu, ve scéně, v níž básník Quillaume de Machaut na podnět Jana Lucemburského zpívá píseň vztahující se k Elišce Rejčce. Její třetí strofa zní:

Marně čeká na Tristana,
ouha hoj, ouha hoj,
v siré zemi chřadne sama.
Ouha hoj, ouha hoj!

  Prózu o královně Elišce Rejčce rozvrhl její tvůrce do dvou částí, jež jsou odděleny syžetovým přeryvem, vztahujícím se ke královské dvojici. V první části nepadne nejmenší zmínka o Janu Lucemburském a Eliška Přemyslovna v ní vystupuje jako svobodná, nezadaná bytost. Druhá část naopak začíná větou: „Čtrnáctiletý král Jan Lucemburský vstupoval v roce 1310 do českého království po boku osmnáctileté manželky Elišky Přemyslovny.“ Syžetový přeryv se tak spolupodílí na architektonickém rozvržení románu.
  Uvedený rok 1310 v první větě druhé části je neobyčejně závažný, neboť je to první konkrétní datační údaj v celém románě. V ostatním textu jsou časová vymezení značně přibližná a neurčitá: „Sotva zmizely sněhy, vévoda Vladislav Lokýtek porušil příměří.“ Nebo: „Jaro se toho roku otvíralo slibně.“ Bližší časová určení nejsou však do zmíněného data uvedena.
  Závěrečné části románu vtiskl Neužil poněkud odlišnou žánrovou podobu – trojice hlavních postav (královna Eliška Rejčka, Jindřich z Lipé a Jan Lucemburský) se v ní uchylují k dopisové formě, v níž naznačují úmysly, jež svými záměry často přesahují rámec románového dění.
  Na konci předposlední kapitoly umírá Jindřich z Lipé, v poslední kapitole je zmínka o tom, že i Eliška Přemyslovna už není mezi živými; Eliška Rejčka na rozdíl od nich setrvává a neodchází. Román má sice životopisný charakter, nekončí však smrtí protagonistky. Součástí finále je i skutečnost, že se románový děj přenáší z Prahy a Čech na Moravu, navíc i do autorova rodného prostředí, do Pozořic.
  Původní podoba Královny Elišky Rejčky Neužila neuspokojovala, autor se k ní po čase vrátil a roku 1980 vydal její upravenou verzi, jež zahrnuje řadu nových scén. Rozšíření textu obohatilo děj, zejména pohled na Elišku Přemyslovnu, jež je v nové verzi psychologicky prokreslenější. Obraz Elišky Přemyslovny se stal nyní částečně příznivější, v prvním vydání ji Neužil líčí téměř výlučně v negativních barvách.

- Zastupitelstvo městyse schválilo koupi domu čp. 130 se stav. plochou p.č. 287 za odhadní cenu 806.040 Kč.
- Zastupitelstvo městyse schválilo záměr odprodeje pozemku p.č. 329 zahrada o vým. 217 m2 a části p.č. 1200 PK, jehož výměra bude upřesněna na základě geom. měření.
- Zastupitelstvo městyse schválilo záměr odprodeje pozemku p.č. 53 zahrada o vým. 1009 m2.
- Zastupitelstvo městyse schválilo koupi pozemků p.č. 37/3 ost. plocha o vým.135 m2, p.č. 37/4 vinice o vým. 73 m2 a pozemku p.č. 39/2 zahrada o vým. 66 m2.
- Zastupitelstvo městyse schválilo koupi pozemku p.č. 727 PK o  vým. 1762 m2,  případně dle ochoty stávajícího vlastníka jeho části a uložilo radě městyse jednat s vlastníkem o výměře a ceně.
- Zastupitelstvo městyse schválilo program rozvoje městyse a obnovy venkova na  r. 2007 – 2010
- Zastupitelstvo městyse uložilo radě městyse zadat vypracování využitelnosti a finanční náročnosti provozu sportoviště vyprojektovaného SB ateliérem v únoru 2005 odborníkem, příp. stavební komisí s termínem do 30.4.2007.
- Zastupitelstvo městyse schválilo záměr dle architekt. studie Centrum 21 Přístavba ZŠ Pozořice zpracované fy. DIMENZE Brno.
- Zastupitelstvo městyse schválilo záměr oplocení školního areálu dle upraveného návrhu ZŠ Pozořice s ohledem na ochranné pásmo inženýrských sítí v ul. Holubická a posunutí plotu o cca 3 m směrem k hřišti do místa základu opěrné zdi.
- Zastupitelstvo městyse schválilo rozdělení hospodářského výsledku ZŠ a MŠ.
- Zastupitelstvo městyse schválilo zásady pro poskytování cestovních náhrad neuvolněným členům zastupitelstva Městyse Pozořice.
- Zastupitelstvo městyse schválilo odměny neuvolněných členů zastupitelstva městyse od 1.1.2007.
- Zastupitelstvo městyse uložilo radě městyse vyvolat jednání s fy. KORDIS o zřízení autobus. zástavky IDS  na znamení se zkušební dobu na ulici Kovalovické při vyústění ulice U školy.
- Zastupitelstvo městyse neschválilo poskytnutí půjčky na zateplení domu čp. 412 v Pozořicích.
- Zastupitelstvo městyse schválilo záměr osázení meze v Panské zahradě.
- Zastupitelstvo městyse uložilo radě městyse zjistit podmínky provozování dětských hřišť v obci a technicky a finančně zajistit údržbu dětských hřišť (U školy, V Hájíčku a u Děl. domu) do vyřešení převzetí správy, termín do 15.6.2007.
- Zastupitelstvo městyse se připojilo k petici obcí proti diskriminaci venkova.
- Zastupitelstvo městyse schválilo rozpočet na r. 2007 včetně sociálního fondu.
- Zastupitelstvo městyse uložilo radě městyse jednat s fy. AGER o ochotě převodu a příp. podmínkách převodu kabelové televize.
- Zastupitelstvo městyse uložilo kontrolnímu výboru provést kontrolu dodržování správních lhůt a termínů na SÚ Pozořice za r. 2006.

Informace krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje

Vlastní studna:  výhoda i riziko

Více než milion obyvatel ČR není zásobován pitnou vodou z veřejných vodovodů, ale z vlastní domovní studny na chatách a chalupách během víkendů a dovolených. Mít vlastní studnu je výhoda: voda je vždy čerstvá a nemusí se za ni platit. Má to však také svá ,,ale“. Není-li o studnu pečováno, nemusí být levným zdrojem dobré vody, ale zdrojem starostí a zdravotního rizika. Víte vůbec, jaká je kvalita vaší vody?

Odpovědnost za kvalitu vody

Používá-li někdo studnu jen k zásobování své domácnosti, žádný předpis mu přímo neukládá nechat dělat rozbory vody. Neudělá to za něj ale ani nikdo jiný. Je-li však tato studna využívána též ke komerční činnosti, např. pro zásobování restaurace nebo ubytovacího zařízení, pak jejímu majiteli, resp. provozovateli, ukládá zákon o ochraně veřejného zdraví určité povinnosti, včetně pravidelných kontrol kvality vody. Občas si nechat zkontrolovat kvalitu vody by si však měl majitel každé studny, minimálně z důvodu odpovědnosti za své blízké, kteří vodu používají.

Zdroje znečištění a zdravotní rizika

Voda může vypadat i chutnat výborně, a přesto být závadná – člověk svými smysly přítomnost mikroorganismů a většiny chemických látek prostě nepozná.

Netěsnící septiky a žumpy, nesprávné skladování hnoje nebo volný pohyb zvířat v okolí studny může velmi pravděpodobně vést ke kontaminaci vody škodlivými bakteriemi a viry, které mohou být příčinou mnoha vážných infekčních chorob, úplavicí počínaje a virovou žloutenkou typu A konče. I „obyčejné“ průjmové onemocnění může vést u malých dětí nebo oslabených osob k vážným následkům. Skutečnost, že voda ze studny je dlouho používána bez jakýchkoli pozorovaných nepříznivých důsledků, ještě neznamená garanci její nezávadnosti. U pravidelných uživatelů takové vody se snad může vyvinout tolerance k těmto bakteriím, ale onemocnět mohou jak návštěvy a malé děti, tak uživatelé samotní, pokud se v důsledku různých příčin jejich imunitní systém oslabí.

Nejčastější příčinou chemické kontaminace vody jsou u nás dusičnany. Jejich zdrojem je nadměrné nebo nesprávné používání hnojiv a úniky odpadních vod ze žump, septiků a hnojišť. U malých dětí mohou způsobit tzv. methemoglobinémii neboli modrou nemoc kojenců, u všech věkových kategorií jsou považovány za možné riziko pro vznik některých chronických chorob, včetně rakoviny.

Vodu však mohou znečistit i stovky různých člověkem vyrobených a používaných toxických látek typu pesticidů, rozpouštědel, tekutých paliv atd. podle činností provozovaných v blízkém i vzdáleném okolí studní.

Nesmíme zapomenout ani na nežádoucí látky přírodního původu, které se mohou místy do vody dostat z geologického podloží. Přítomnost některých pozná člověk podle zbarvení keramiky nebo prádla (železo a mangan) nebo usazeniny na stěnách varných nádob (vápník a hořčík) – obvykle se však nevyskytují ve zdravotně závadném množství, naopak určitá přítomnost vápníku a hořčíku ve vodě je žádoucí, protože pomáhá chránit před vznikem řady civilizačních chorob. Jiné přírodní látky však člověk nepozná – např. arzen, fluoridy nebo radon – ani když jsou ve vodě obsaženy ve skutečně nebezpečném množství.

Ochrana před znečištěním

Studny nemají kolem sebe žádné úředně stanovené ochranné pásmo, jako je tomu u vodních zdrojů pro veřejné vodovody, a proto riziko jejich ohrožení je vysoké.

Nejbližší okolí studny (min. 1 – 2 m) musí mít vodotěsnou dlažbu nebo jinou rovnocennou úpravu povrchu vyspádovanou směrem od studny tak, aby dešťová voda i voda z pumpy mohla volně odtékat pryč.

Do vzdálenosti nejméně 10m by neměla mít přístup zvířata, nemělo by se zde hnojit ani skladovat hnůj, používat prostředky proti škůdcům a plevelům, naftu, olej a chemické čistící prostředky či rozpouštědla, mýt auta a vykonávat jakékoli činnosti, které by mohly ovlivnit jakost podzemní vody. Je nutné kontrolovat, zda žumpy a septiky jsou skutečně vodotěsné, nikdy do nich nevylévat nebezpečné chemikálie a dbát na jejich včasné vyvážení.

Péče o studnu

Každá stavba potřebuje pravidelnou údržbu a o studni to platí dvojnásob. 2 – 4 x ročně je nutné zkontrolovat nejen technické zařízení studny, ale především vodotěsnost krytu. Kryt by měl být uzamčen a bránit vniknutí nejen vody, ale i různých živočichů. Jednou za několik let je vhodné studnu celou vyčerpat a vyčistit, což je však možné jen u šachtových studní.

Kontrola kvality vody

Ani sebehlubší studna nedává jistotu, že voda bude stále nezávadná. Ve skalnatém podloží stačí např. jedna puklina, aby se znečištění dostalo stovky metrů daleko. Odhaduje se, že u více než poloviny studní v ČR voda nevyhovuje hygienickým požadavkům. Proto je pravidelná kontrola kvality vody nutností.

Minimální rozsah pravidelného rozboru zahrnuje mikrobiologické ukazatele, dusičnany, dusitany, amonné ionty a chemickou spotřebu kyslíku (organické látky); u nových nebo dlouho nevyužívaných studní musí být rozsah větší. Samozřejmě o nezávadnosti vody je třeba se přesvědčit i vždy, když se objeví smyslově postižitelná změna její kvality. O podmínkách rozboru a správném odběru vzorku se předem informujte v místní hygienické nebo vodohospodářské laboratoři, kde vám též pomohou s vyhodnocením výsledků. Výsledky rozborů si schovávejte a veďte si též jednoduché záznamy o údržbě studny.

Co dělat, když voda není v pořádku

Při nevyhovujícím nálezu je vhodné rozbor opakovat dříve, než se přistoupí k zásadním nápravným opatřením. Ty záleží na druhu a původu kontaminace.

Šlo-li o dlouho nevyužívanou studnu nebo jednorázové znečištění (nebo nepodaří-li se odstranit zdroj znečištění), postačí třeba studnu vyčistit a dezinfikovat. Při vstupu do studny je nutné dbát bezpečnostních požadavků!

Je-li znečistění trvalé, nutno pečlivě zvážit a na více místech se poradit, jaké řešení je z dlouhodobého hlediska nejvhodnější a nejlevnější. Přitom by se měly zvažovat všechny možné alternativy: úprava vody, kupování balené vody, vybudování nové studny nebo napojení na veřejný vodovod.

Kde sehnat potřebné rady a informace

Státní zdravotní ústav v Praze vydal zdarma podrobnou příručku o studních (Studna jako zdroj pitné vody), kterou lze nalézt i na internetu (adresa:www.szu.cz/voda/).

Důležité místní informace získáte na hygienických stanicích a v zdravotních ústavech v krajských městech s pobočkami ve většině bývalých okresních měst. Laboratoře zdravotních ústavů nebo jiné laboratoře specializované na rozbory pitné vody vám udělají nejen rozbor, ale též vyhodnotí výsledky a měly by umět poradit i základní opatření.

Firmy zabývající se úpravou vody najdete ve Zlatých stránkách v rubrice ,,Voda- úprava,čištění“ (nechte si vždy zpracovat nabídku alespoň od 2 – 3 různých firem!), studnářské firmy najdete v rubrikách ,,Geologie“ nebo ,,Studnářské práce“.

Počet zapsaných voličů ve voličském seznamu: 1604

Počet vydaných úředních obálek: 591

Počet odevzdaných úředních obálek: 588

Počet platných hlasů celkem: 586

Voleb se zůčastnilo voličů: 36,85% (celostátně 29%)

Pořadí jednotlivých kandidujících stran:

1. KDU-ČSL: 151 hlasů

2. ODS: 138

3. KSČM: 129

4. Sdružení nezávislých kandidátů - Evropští demokraté: 39

5. Nezávislý: 34

6. ČSSD: 31

7. Strana zelených: 13

8. Pravý blok: 12

9. - 10. Sdružení nestraníků, Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě: 7

11. Unie liberálních demokratů: 5

12. - 13. Strana venkova, Nezávislá iniciativa: 4

14. Balbínova poetická strana: 3

15. - 16. Strana za životní jistoty, Republikání Miroslava Sládka

17. - 21. Helax-Ostrava se baví, Národní koalice, Humanistická aliance, Strana občanů republiky české: 1

okrsková volební komise Pozořice

Usnesení ze zastupitelstva obce konaného dne 30.3. 2004

v 19.00 hod. v Dělnickém domě v Pozořicích

Zastupitelstvo obce bere na vědomí:

1.  Zprávu o činnosti RO od posledního zasedání konaného dne 26.2.2004.

2.  Rezignaci člena ZO Mgr. Petra Mazálka dnem 23.3.2004 a nastoupení náhradníka ZO

     volební strany KDU-ČSL p. Jiřího Titze dnem 24.3.2004.

3. Informace o činnosti o.p.s. Větřák a výroční zprávu.

Zastupitelstvo obce volí:

P. Jana Šujana za člena rady obce.

Zastupitelstvo obce schvaluje:

  1. a) Prodej pozemků pro výstavbu RD Pod Poustkou po vybudování technické

           infrastruktury obcí Pozořice.

      b) Revokaci usnesení ZO ze dne 17.12.2003 – ZO schvaluje záměr prodeje 4 pozemků

           pro výstavbu rod. domků Pod Poustkou a uzavření smlouvy o budoucí smlouvě na

           financování  technické infrastruktury a usnesení ze dne 26.2.2004 – cenu ve výši 500,-

           Kč pro prodej  pozemků pro výstavbu RD Pod Poustkou a uzavření smlouvy o budoucí

           smlouvě na financování technické infrastruktury.

  2.  a) Záměr koupě nebo směny nemovitostí v Úvoze v pásmu asanace (spodní špalíček)

           za cenu odhadní.

       b) Záměr koupě pozemku p.č. 145 od pí. Anny Pilařové za cenu odhadní.

  3.  Odepsání nedobytné pohledávky ve výši 35.500,- Kč - pokuta a úhrada za projednání

       přestupkového stavebního řízení p. Josefa Musila z důvodu uplynutí zákonné lhůty.

  4.  Zařazení dokončené investice domu s pečovatelskou službou do majetku obce s tím, že

       budova DPS č.p. 674 včetně přípojky vody, kanalizace a plynu bude součástí

       samostatného dlouhodobého hmotného investičního  majetku (DHIM) inventární číslo

       595/1 a vybudovaná technická infrastruktura (vodovod, kanalizace, plynovod, rozvody nn

       a VO, komunikace, chodníky, ČOV, parkoviště a venkovní úpravy) bude vedena jako

       samostatný DHIM pod inv. číslem  594/2 s vyčíslením jednotlivých nákladů na jednotlivé

       sítě.

  5.  Náklady DHIM inv.č. 595/1 ve výši 15,219.197,50 Kč se stávají součástí pořizovací ceny

      domu a stávají se základem pro výpočet nájemného jednotlivých bytů DPS.

  6.  Rozpočítávání provozních nákladů ČOV dle ekvivalentního počtu osob napojených na

       čistírnu.

  7.  Uvolnění finanční pozastávky Komfortu, a.s., Nové Sady, Brno,  na dokončené stavbě

       DPS ve výši 1,4 mil. Kč ke dni 31.3.2004.

  8.  Úhradu kuchyňského stolku v DPS ve výši 5.280,- Kč – financování z provozních nákladů DPS.

  9.  Ukončení výběrové komise zřízené k posouzení přidělování bytů v DPS dnem 31.3.2004.

10.  Úpravu odměn neuvolněným zastupitelům za období IV/2004 až XII/2004 dle

       předloženého návrhu.     

11. Vypracování projektové dokumentace V Zámku v souladu se studií

      zpracovanou Ing. arch. Hovořákem - DIMENSE Brno.

12. Návrh rozpočtových opatření  s těmito změnami: …zařadit do rozpočtu + 10.000,- Kč

      příspěvek ČSOP (oddíl GINGO).

  Zastupitelstvo obce ukládá radě obce:

1. Jednat s vlastníky nemovitostí v Úvoze, jejichž domy se nacházejí v asanačním pásmu, o

    odkupu těchto nemovitostí  a vlastnicí pozemku p.č. 145 (u hřbitova) o odprodeji za cenu

    odhadní

2. Projednat s fy KOMFORT, a.s.:

a) Zúčtování  technické infrastruktury 2x12 byt. jednotek, zúčtování provést do 30.4.2004.

b) Podíl na úhradě částky ve výši 10.159,- Kč vzniklé v souvislosti s výstavbou 2x12 bytových jednotek

Pavel Skládaný                                                                                  František Toužín

místostarosta obce                                                                                          starosta obce

Větřák a nové turistické značení

Větřák hledá možnosti jak „naservírovat“ Pozořicko turistickému ruchu. V prvé řadě potřebujeme turistickou značku, která by návštěvníky prováděla po našich zajímavých místech. Proto jsme se spojili s Klubem českých turistů v Brně, který má péči o turistické cesty na starosti. Výsledek naší práce byste měli mít již letos o prázdninách k dispozici. Modrá trasa povede z náměstí přes Kněží horu, Bílé hlíny (kde jsou krásné vyhlídky), kolem Šujanového, hájovny, Srnčí (Kroupovy) a Žalmanovy studánky k Vildenberku, Žalmanovu kameni a u Jelenice se napojí na značku žlutou. Postupně chceme na této trase umístit naučnou stezku Josefa Žalmana. Letos připravujeme slavnostní odhalení pamětní desky k 120. výročí jeho narození. Více se o tomto zajímavém člověku dozvíte na nové informační tabuli u Žalmanova kamene na nové turistické trase. Malou slavnost zakladatele československé myslivosti pana Žalmana připravujeme na neděli 8. srpna. Větřák chce rovněž postupně oprášit dávnou slávu bývalého hradu Vildenberka. Ve své době patřil tento hrad k největším na Moravě. Také s jeho historií se budete moci seznámit na naučné stezce. Podrobnější informace přineseme v příštím zpravodaji.

Co nového na skautské stezce?

Jaro je pro skauty především obdobím výprav, závodů a příprav na tábory, které jsou vyvrcholením celoroční skautské práce.

18. dubna proběhlo u chaty Jelenice střediskové kolo závodu světlušek a vlčat. Z vítězství se radovaly hlídky světlušek z oddílu Mokrá a vlčat z oddílu Ochoz. Na okresním kole zmíněného závodu 15. května v Domašově získalo skautské středisko Pozořice v kategorii světlušek druhé místo a postup do krajského kola díky šestce z 1. dívčího oddílu Pozořice a šesté místo za výkon šestky z Ochoze, v kategorii vlčat třetí (šestka z Ochoze) a páté místo (šestka z 1. smečky vlčat Pozořice).

Svátek svatého Jiří, patrona skautů, jsme oslavili 23. dubna v pozořickém kostele mší za naše skautské společenství a 24. dubna účastí na skautské pouti v Rajhradě, kde se sešlo na 350 skautů z brněnské diecéze.

O víkendu 7.-9.5. jsme se zúčastnili diecézního skautského setkání Skautský máj v Čučicích, kde na 200 skautů prožilo krásný víkend v rytířském duchu.

V sobotu 29. května jsme pomáhali s organizací dětského dne v Pozořicích, oddíl Tvarožná uspořádal tradiční akci pro děti nazvanou Šprýmiáda a oddíl Ochoz divadelní představení Pohádkový les.

V současné době nás plně zaměstnává příprava krajského kola závodu světlušek a vlčat (12.6. v Mokré), jehož pořádání svěřila Krajská rada Junáka našemu středisku, ale i příprava letních táborů. Naše středisko jich o letošních prázdninách uskuteční na různých místech pět. Ale o nich až příště.

Znovu zveme do našich oddílů všechny chlapce a děvčata, kteří se chtějí dobře připravit na svůj život, poznávat přírodu a spoustu jejích krás a zajímavostí a prožít mnoho pěkných chvil v kamarádském společenství. Přijďte po prázdninách mezi nás!

RNDr. Aleš Mikula, vůdce střediska

Vážení občané,

máte v rukou čtvrté číslo letošního zpravodaje, které tradičně vydáváme před vánočními svátky.

V posledním čtvrtletí letošního roku – začátkem listopadu jsme převzali dokončenou stavbu chodníku na ulici Holubická od firmy Topstav.

Při této stavbě se vyskytly problémy při zemních pracech, kdy jsme v trase budované dešťové kanalizace pod chodníkem narazili na sítě, které tuto trasu křížily. Bylo nutno přeložit plynovou přípojku pro bytové domy a hlavní vodovodní řad vedoucí mezi budovou zdravotního střediska a Zámečkem. Dále jsme objevili starou dešťovou kanalizaci vedoucí od domu Sopouškových končící u budovy zdrav. střediska. Tuto kanalizaci bylo nutno vyčistit, ukončit šachtou a napojit na novou kanalizaci. Tyto vícepráce, vyvolané výše uvedenými překážkami, prodražily stavbu o 237.378,- Kč. Celková cena stavby 1,493.952,- Kč.

Na tuto stavbu, která zvýší bezpečnost chodců na frekventované komunikaci, přispěla významnou částkou společnost Českomoravský cement, které jménem obce Pozořice děkuji.

Druhou stavbou, převzatou od dodavatele, je rekonstrukce fasády radnice. Z důvodu příchodu mrazů nebylo dokončeno obložení soklu budovy, které bude doděláno hned, jak to dovolí venkovní teploty. Za tento nedodělek byla zhotoviteli učiněna finanční pozastávka.

Před budovou je zhotoven okapový chodník, vydlážděn vchod a namontováno osvětlení průčelí radnice. Vjezd do dvora radnice dokončíme v jarních měsících.

V měsíci říjnu jsme zadali opravu písma na pamětních deskách v Parku legionářů a instalovali informační desku s označením parku, odhalenou 28.10.2005.

Jistě jste si také všimli na městečku a na točně zabudovaných informačních desek s plánem obce, které budou usnadňovat návštěvníkům orientaci v naší obci.

Co je nového ohledně výstavby splaškové kanalizace? Stále čekáme na konečný verdikt o přidělení dotace. Pracovníci firmy Bauer začali v naší obci projednávat napojení domů na splaškovou kanalizaci a zpracovávat projekty domovních přípojek. Další informace se dočtete v tomto čísle zpravodaje od předsedy svazku Šlapanicko ing. Aloise Brzobohatého.

   Vážení spoluobčané, přeji Vám klidné a ničím nerušené prožití vánočních svátků, pevné zdraví, mnoho úspěšných a šťastných dnů v roce 2006.

   František Toužín, starosta

Nevím, kdy vznikl zvyk dávat do věží kostelů i jiných budov pamětní pouzdra, ale každopádně je to zvyk chvályhodný. Tak i na faru klempíři přinesli malé kovové pouzdro se slovy: "Tohle jsme našli ve věži."  Pouzdro jsme slavnostně otevřeli ve středu 26.10. za přítomnosti zástupců obcí a dalších občanů.

Zjistili jsme, že od uzavření pouzdra uplynulo už 107 let, protože jeho uzavření je datováno dnem 3.října 1898.

Co obsahovalo? Byly nalezeny tyto dokumenty:

1. historická zpráva o Pozořicích od nadučitele Ondřeje Míka
2. listina nadepsaná "Výňatek za archívu farního", psaná Františkem Mazlem z Jezer, obsahuje různé historické postřehy z Pozořic, týkající se převážně církevních staveb. Připojeny jsou rovněž krátké pozdravy, podpisy a razítka představitelů jednotlivých obcí farnosti
3. německy psaný zápis vrchního liechtensteinského správce Leo Hasenauera
4. krátké pozdravy, zřejmě od dělníků pracujících na stavbě
5. seznam sborů, spolků a členů od Petra Šmerdy, radního
6. pozdrav Antona Wünsche, klempíře z Brna–Husovic
7. latinsky psaný zápis z r. 1775, zatím nevíme, co obsahuje
8. latinský pozdrav faráře Čačky z r. 1898
9. seznam mincí, věnovaných kupcem Tomášem Seibertem z Pozořic č. 91
10. 15 ks mincí různé hodnoty
11. dvě ukázky novin – "Humoristické listy" ze 16.9.1898 a "Nové illustrované listy" s datem 24.9.1898
12. "Statistische Übersicht" – ročenka s přehledem majetků liechtensteinského panství na celé Moravě.

Klempíři vyrobili nové pouzdro, které bylo v pondělí 7.11. za účasti představitelů obcí, hojné účasti školních dětí i ostatních občanů slavnostně uzavřeno. Do nového pouzdra byly vloženy dokumenty označené čísly 1–10, ostatní budou předány do archívu. Přidány byly i nové – zprávy z obcí i farnosti, obecní zpravodaje, kolekce platných českých mincí z r.2004, kompletní řada korunových mincí od roku 1921. Vše bylo zabaleno do japonského archivačního papíru (regulátor vlhkosti) a vloženo zpět do pozlacené báně na věžičce.

Historické dokumenty, které se vkládaly do pouzdra, jsou oskenované a budou zpřístupněné k dalšímu zkoumání. Zamýšlíme rovněž vydat CD, kde by tyto dokumenty byly přístupné včetně jejich překladů a fotografií.

Až budou naši potomci třeba za dalších 100 roků pouzdro otevírat, možná se najde někdo, kdo bude moci říci: "Naše stařenka říkávala, že jako školačka byla u toho, když se to pouzdro uzavíralo."

P.Jan Nekuda

Milí čtenáři Pozořického zpravodaje,

Blíží se konec roku a přicházíme s posledním letošním číslem zpravodaje. Kolektiv redakční rady se snaží o stálé vylepšování jeho úrovně. Z vašich ohlasů vyplývá, že se vám jeho nová úprava líbí, což nás samozřejmě velmi těší. Co bohužel nejde, je vydávat zpravodaj častěji. Tak dochází k tomu, že některé příspěvky jsou již neaktuální nebo opomenuty události či akce, které probíhaly v naší obci v době uzávěrky. Proto bychom od nového roku chtěli začít plně využívat i internetových stránek Pozořic. Zde bychom hlavní příspěvky do zpravodaje zveřejňovali hned, jak nám přijdou do redakce. Také obecní úřad zde bude pravidelně zveřejňovat důležité vyhlášky a zprávy. I občané, organizace a spolky se mohou začít podílet na internetovém zpravodajství z naší obce. Návod jak na to vám nabízíme uvnitř tohoto vydání. Věříme, že si tyto čerstvé informace časem přečteme i v naší kabelové televizi.

   Do nového roku 2006 hodně zdaru a úspěchů za celou redakční radu vám přeje

V srpnu t.r. jsem informoval o stavu přípravy soustavy splaškové kanalizace v obcích bývalého svazku Říčky. K dnešnímu dni konstatujeme, že žádost o dotaci z Fondu soudržnosti EU byla kladně přijata a byla zaevidována v EU pod č. 2005/CZ/16/P/PE/002 dne 17.července 2005. Od tohoto data, pokud bude vydáno kladné rozhodnutí o dotaci, jsou náklady na přípravu stavby součástí uznatelných nákladů, což znamená, že jsou dotovány přiznaným procentem dotace. V říjnu t.r. jsme vypořádávali připomínky úředníků EU a nyní očekáváme na výsledek rozhodnutí komise EU, jejíž zasedání se předpokládá v prosinci t.r.

Dne 14.11.2005 proběhlo výběrové řízení na zpracovatele zadávací dokumentace. Byla vybrána firma AQUATIS a.s. Brno, která byla zpracovatelem projektu pro stavební povolení. Tím je dán předpoklad, že tento projekt již z roku 2002 bude aktualizován na  dnešní stav. Zadávací dokumentace bude obsahovat mimo technické řešení pro ocenění zhotovitelů též obchodní podmínky, projekty přípojek ve veřejné části komunikací, pasporty stávajících inženýrských sítí, autorský dozor.

            V této době probíhá též projekce přípojek jednotlivých nemovitostí. Projektanti navštěvují všechny občany a jejich povinností je seznámit je s podmínkami napojování.

Do nové splaškové kanalizace lze napojit pouze splašky t.j. odpady z WC, kuchyní a koupelen případně prádelen. Nelze do ní napojovat dešťové svody a vpusti z dvorů a venkovních ploch. Tyto vody se musí napojit do dešťové kanalizace, pokud existuje, nebo řešit vsakováním na vlastním pozemku. Po dohodě s projektanty je nutno tyto vody v nemovitosti oddělit. Bohužel tyto náklady na úpravy si musí každý vlastník nemovitosti uhradit nebo provést svépomocí.

Řešení je specifické u každé nemovitosti a nelze stanovit paušální návod. Dle výškového uspořádání se někde neobejde nemovitost bez čerpání, zejména tam, kde nemovitost je pod úrovní veřejné komunikace. Dnes však existují již čerpadla, která jsou spolehlivá, vydrží a tedy může být čerpání levnější, než stavební úpravy v domě pro samospád.

            Závěrem si dovoluji upozornit, že po zkušenostech se stavbou na Šlapanicku, dochází k omezení dopravy, přístupu k domkům, a vytváření nepříjemných situací na komunikacích a chodnících. S tímto stavem se musíme smířit, odměnou nám bude, že vesměs dojde k zlepšení stavu vozovek po stavbě nehledě na výhodu napojení na splaškovou kanalizaci a zlepšení životního prostředí v místních tocích.

            Při jakékoliv změně či vývoji v situaci s touto stavbou Vás budu pravidelně informovat. S přáním spokojených vánočních svátků a všeho nejlepšího v Novém roce

                                                           Ing. Brzobohatý Alois, předseda svazku Šlapanicko.

Když jsme plánovali, kudy povede turistická značka, bylo nám jasné, že nesmíme zapomenout na překrásné výhledy daleko do krajiny, které se naskýtají  z polí nad Velkými Lipkami a Šumickou ulicí. Při procházce míjíme místo zvané Kněží hora. Díky zvlněnému terénu a možnému splavování půdy při větších deštích bylo ušetřeno rozorání do velkých lánů a zachovalo si svoji malebnost a pestrou mozaiku políček, křovin, luk a ovocných stromů. Navíc není spoutáno oplocením ani vylepšeno chatami či jinými stavbami. V posledních letech však nejsou pozemky obhospodařovány a současně s tím, jak zarůstají trávou a křovím, zvyšuje se nebezpečí, že zde vznikne černá skládka odpadů. Ostatně některé „první vlaštovky už přiletěly“.  Protože nám není osud tohoto kousku naší krajiny lhostejný, rozhodli jsme se oslovit majitele pozemků, zda by nám je pronajali.Chtěli bychom zabezpečit alespoň pravidelné kosení trávy a ošetření ovocných stromů. Na jednom ze spodních polí můžete vidět, jak rychle se zde divoká příroda zabydluje. Tři metry vysoká třešeň a obrovské keře ostružin dávají tušit, že zde za chvíli vyroste les. Starý pozořický kronikář píše s láskou ke zdejšímu kraji : „ z císařské silnice vidíte zářit rozkvetlé třešně v Kněží hoře.“  Podaří se alespoň kousek malebné historie zdejší krajiny zachovat, nebo ji všude nahradíme asfaltovými cestami a oplocenými anglickými trávníky ?  A kam budeme vlastně chodit na procházky ? Čas ukáže.

Mgr.Aleš Tinka

(čtení k odpolední kávě)

Koncem září navštívil pan Jiří Preisinger pracovně Japonsko.

Jaký byl Váš program v Japonsku?

Do Japonska jsme odlétali na začátku září a vraceli jsme se v polovině října. Cestoval jsem se souborem Volks Oper Wien, který čítal asi 130 lidí včetně technického personálu. Vystupovali jsme po celém území Japonska
od jihu až na sever. Vzhledem k tomu, že příští rok uplyne 250 let od narození W. A. Mozarta, byl program zaměřen k tomuto skladateli. Hráli jsme jeho Kouzelnou flétnu (celkem 18x), mezitím byla řada koncertů s různým programem.

Jak na Vás po příletu zapůsobila „Země vycházejícího slunce“?

Už samotná cesta do Japonska byla velkým zážitkem. Například jsme letěli šest hodin přes Sibiř. Člověk si ani neumí představit velikost naší planety… A samotné Japonsko vás ohromí od prvního okamžiku. Prohráli válku
a dnes se jednoznačně řadí mezi země s nejrozvinutější ekonomikou a životním stylem. I přes veškerou techniku zůstávají v mnoha směrech ve svém tradičním světě. Obrovské hotelové komplexy kontrastují se skromností soukromého života Japonců.

Panuje o nich názor, že jsou velice pilní a zdvořilí.

Nejenom to, ale řekl bych, že jsou rychlí, chápaví a precizní. Vše je dokonale zorganizované. Například na letišti jsme odevzdali zavazadla a když jsme vstoupili do hotelového pokoje, stály kufry uprostřed místnosti. Když jsme měnili místo pobytu, kufry jsme sbalili a nechali v pokoji. Když jsme přijeli do dalšího města, třeba stovky kilometrů dál, stály tam opět. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by je bral do rukou. Při večerních procházkách jsem se podivoval rozsvíceným oknům v kancelářích. Vysvětlili mi, že tam není zvykem odcházet dříve než šéf. To by u našich odborů asi neprošlo…

Jaké jsou Japonci publikum? Říká se, že vážnou hudbu milují.

Vystupovali jsme ve velkolepých koncertních sálech, které byly plně obsazené převážně mladými lidmi a stu-denty. Jak jsem již říkal, souvisí to s Mozartovým výročím, na které se tam velmi připravují.

Měli jste nějaký volný čas? A jak jste jej trávili? Nedovedu si představit, že se ocitnu ve městě, které má deset milionů obyvatel - jako celá naše republika - a budu se tam nějak orientovat.

Já jsem se samozřejmě chtěl setkat s členy Straussovy společnosti v Japonsku, a tak jsem si také nechal poradit od přítele, pana Watanabe, která místa mám navštívit. Takže jsem navštívil tradiční památky, císařské město Kjótó s jeho zahradami a paláci a mnohé další. Velmi překvapivé jsou ve městech parky. V té změti několika-patrových silnic a mrakodrapů byste nečekala tak krásné parky s pěstěnými stromy a tichá zákoutí. Je to skutečně umění, které je proslavilo po celém světě. Jiná zajímavost byla v Hirošimě. Jediná stavba, která přežila atomový výbuch, je průmyslový palác od českého architekta Jiřího Letzela. Dojmů je samozřejmě nepřeberné množství a není možné za tak krátký čas vše vidět a o všem se zmínit.

Ještě si neodpustím otázku na místní kuchyni. Takže – chutnalo vám?

Chutnalo stoprocentně. Při hygieně, jaká tam panuje, se nerozpakujete jíst doslova cokoliv. Vše je úplně čerstvé,  jemně kořeněné a nezřídka ještě živé. K dochucování jídel používají mořské řasy, kterých jsou tam desítky druhů. A tradiční suši je skvělé.

Vrátím se k podzimní Jabuce. Přece jen bylo její uvedení počinem neobvyklým a odvážným. S jakým ohlasem se setkala?

Nevím, čím je to způsobené, ale v českém tisku se neobjevila jediná kritika. Zato v tisku rakouském a švédském byly kritiky velmi příznivé.

Chystáte něco pro Pozořice?

Určitě ano. Poslední týden v únoru 2006 se uskuteční „Večer operetních melodií“,  kde uvedeme světově známé melodie Emmericha Kálmána, Franze Lehára i rodu Straussů. Zapívat přijede švédský sólista Gőran Franson.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho uměleckých úspěchů.            

                                                                               S panem Jiřím Preisingerem si povídala Jana Kulhánková

DPS Pozořice pořádal ve dnech 7.11. do 11.11.2005 výstavu ručních prací obyvatel domu, která byla v přízemí  ve společenské místnosti.

Na výstavě jste mohli shlédnout ručně vyšívané ubrusy, dečky, polštáře a jemně háčkové dečky. Velkou raritou byly ručně pletené šaty, sukně, šály, barety, teplé ponožky i falešné límečky na každý den jiný. Nechyběly ani ozdůbky na vánoční stromeček, háčkované škrobené zvonečky, vločky a andělíčci. Nezapomnělo se ani  na Velikonoce - malá háčkovaná kuřátka a slepičky, obháčkovaná vajíčka, inspirace pro každé období.

Na stěnách visely pracně vyšité obrazy např. Hradčany, ale i malebná zátiší. V našem domě najdete opravdu všehochuť. Velmi se líbily profesionálně nafocené krajiny okolí či tři svazky knih stvořené v domě.

Na výstavě se podílelo 10 vystavovatelů a jen pro zajímavost během pěti dní přišlo na 100 návštěvníků.

Ráda bych chtěla poděkovat všem, kteří se přišli na naši výstavu podívat, na chvíli se zastavili v této uspěchané době. Dále bych chtěla poděkovat všem obyvatelům domu, jež se s radostí a vervou zhostili příprav, bez nichž by nešlo výstavu uspořádat.

Závěrem: výstava v pečovatelské domě měla ukázat všem lidem, že Nový dům se „starými“

lidmi žije a ožívá díky lidem, kteří v něm žijí.

                                                                                                      Veronika Srbová, pečovatelka

Z návštěvnosti a ohlasů na stránkách naší obce www.pozorice.cz (téměř 20.000 návštěv za rok 2005) je vidět, že o stránky je zájem, ale že návštěvníci jsou zklamáni z malé aktuálnosti a minima informací. Musíme přiznat, že Internet v naší obci teprve hledá uznání a svoje místo.

Nový Správní řád (zák. č. 500/2004 Sb.) v § 26 zákona ukládá správním orgánům zveřejňovat obsah úřední desky i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na Internetu. To je - po zřízení elektronické podatelny - další silný impuls pro to, věnovat stránkám více pozornosti.

Do nového roku připravujeme nový design. Chceme také obnovit rozesílání emailového zpravodaje.

To nejdůležitější, co tímto článkem chceme říct, že publikovat na stránkách můžete i Vy!

Stačí zaregistrujte se na www.pozorice.cz nebo napište na redakce@pozorice.cz, připište, že máte zájem o publikování článků, příp. jakých a my vám obratem zašleme přihlašovací údaje či pro vás přímo zřídíme novou rubriku.

Oslovujeme tímto zároveň organizace, spolky i firmy z naší obce, kterým nabízíme v obecních stránkách silný nástroj na své zviditelnění – zprávy z činnosti, pozvánky na akce, inzeráty můžete publikovat přímo z domova.

Připravujeme testovací sekci, kde si budete moci vyzkoušet publikování článků nanečisto.

Pokud byste rádi znali mínění svých spoluobčanů v nějaké věci, přivítáme také vaše návrhy na ankety, které rádi zveřejníme.

V roce 2003 jsme odeslali 3 nejlepší práce žáků ZŠ a ZUŠ do dětského kulturního centra v Káhiře. Do soutěže se na obou školách zapojili žáci 7. a 9. ročníku ZŠ a žáci 4., 5. a 6. ročníku ZUŠ. Po dvou letech přišly výsledky soutěže. Česká republika získala 10 medailí - 6 zlatých a 4 stříbrné, z toho naše školy vyhrály 2.

Veronika Floriánová, tehdy 9.C ZŠ, získala zlatou medaili za práci Amenhotep IV. – Achnaton.

Alena Svobodová, tehdy 4. ročník ZUŠ (letos žákyně 9.B), obdržela stříbrnou medaili za práci Nefertiti.

Obě děvčata se zúčastnila slavnostního předání dne 9. 11. 2005 v budově velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze, kde jim medaile a diplomy osobně předal velvyslanec pan Mohamed Moustafa Kamal s chotí za přítomnosti zástupkyně ministerstva kultury a zástupce ministerstva školství. Následovala malá recepce v budově velvyslanectví.

Marcela Trhlíková, uč. výtvarné výchovy v ZŠ a ZUŠ Pozořice

Objednávka nových popelnic

Občané si mohou objednat nové plastové popelnice na komunální odpad na kolečkách:

120 l       za          720,- Kč                    

                                            240 l       za        1.040,- Kč 

Objednávky se přijímají buď osobně na OÚ nebo na tel. 544 226 046 do 10.října 2005 včetně.

Nicméně lze předpokládat, že se nacházela zhruba v místech, kde je fara současná. Fara je volně stojící jednopatrová budova z roku 1730, hodnotný architektonický celek významně se podílející na vzhledu náměstí. Byla postavena po dokončení stavby kostela a vzhledově je s ním propojena zděnou barokní bránou.

Vedle fary stojí malý domek. Původně to bývaly farské stáje - konírna. Postupným adaptováním v letech 1906-08 zde vznikl byt, do kterého se v roce 1931 nastěhoval nezapomenutelný pozořický varhaník Vilém Šmiga. Od těch dob se ujalo označení, které se používá dodnes – „varhanický domek“. Na budovu byla v roce 1996 umístněna varhaníku Šmigovi pamětní deska.

Fara byla opravovaná v letech 1856, 1868 a 1903, v roce 1921 zavedeno elektrické osvětlení, opravována po II. světové válce, znovu opravena po generální opravě kostela v letech 1971-2 a novou fasádu dostala r.1994.

Pozemková reforma a Pozořice

Teprve při bližším nahlédnutí do reality venkova 20. let minulého století vidíme to, co dnešnímu pozorovateli zůstává zřejmě skryto. Na vesnici znamenala pozemková reforma skutečnou revoluci a viditelnou změnu, která se v jejím charakteru projevuje dodnes. Někteří pamětníci sice toto vše ještě zažili, ale pro převážnou většinu z nás je nezbytná pomocná ruka historiografie. A co to ta pozemková reforma – toho jména „první“[1] -  vlastně byla? 

V meziválečném Československu představovala největší státně-mocenský zásah do soukromého podnikání. Směřovala k oslabení velkého pozemkového vlastnictví ve prospěch malého a zvláště středního. Byla důležitou součástí revolučních změn „mladého státu“, a pokud budeme uvažovat o situaci na vesnici, tak z nich byla tou nejdůležitější. Jak později F. Peroutka ve svém „Budování státu“ poznamenal, „československá revoluce stojí na třech pilířích, jimiž byly státní převrat, pozemková reforma a přijetí ústavy“. V podobném smyslu musíme chápat i slova T. G. Masaryka: „Pozemková reforma je vedle převratu největším činem nové republiky; je dovršením a vlastním uskutečněním převratu“. A ještě jeden postřeh, tentokráte z tábora odpůrců reformy, kde patřil mezi nejznámější historik J. Pekař, proslulý svým konzervativním založením a často také názorový protihráč Masaryka. „Řekněte revoluce! Vím jako historik, co dovede revoluce, zejména je-li to opravdová revoluce a ne jenom imitace. Proto bych také porozuměl smyslu hesla: vezmeme bohatým, čeho mají přebytek, a rozdělíme chudým; poznáte ostatně, že nejsem nijak zásadně proti pozemkové reformě. Ale nejde mi nikterak na mysl, proč česká revoluce ty pravé kapitalistické velryby a finanční a průmyslové magnáty, zmohutnělé v zemi teprv od půlstoletí, ty, kteří celkem vždy a všude stáli v táboře protičeském (jak výše bylo vyloženo), nechala s Pánem Bohem na pokoji a proč soustředila svou revoluční horlivost jen proti velkostatkářské šlechtě,…“ Nevyřčená obava, radikální návrh nebo proroctví? Pekař to myslel jako obhajobu šlechty; později však „imitaci“ nahradila skutečná revoluce…

Po roce 1945, resp. 1948 se oficiální pohled na pozemkovou reformu pochopitelně proměnil. Byla charakterizována jako „nedokončené a hrubě pokažené dílo“, které je nutné přivést ke zdárnému cíli, „rychle a důkladně dokončit“. Následky pak mohly být částečně napraveny až po dalších více než 40 letech. Ale zpět do první republiky!   

Uskutečnění reformy mělo kromě sociálních (snížení sociálního napětí na venkově) a hospodářských důvodů především mocensko-politickou motivaci. Pod heslem „odčinění Bílé hory“ byla namířena proti šlechtě a církvi, které svými prodynastickými postoji za války opět zklamaly. Málo platná byla Pekařovi jeho fundována pojednání podpořená historickými, právními i etickými argumenty, vyvracení mýtů a odhalování „omylů a nebezpečí“ pozemkové reformy. Historická rétorika v ústech politiků burcovala veřejné mínění a měla zdůvodnit důsledky nového rozložení sil, historická věrohodnost nebyla na pořadu dne. Ale to je ostatně průvodní znak řady revolučních změn nebo významných událostí, které se později samy stanou historií. Historikovy názory na soudobé otázky jsou vítány, pokud jsou konformní. Pokud nejsou přijaty, tak se stávají společenským svědomím a mají často až prorocký charakter.

Až dnes dokážeme lépe pochopit Pekařovo „kavalírství“ a řada jeho postřehů k nám aktuálně promlouvá dodnes. Ostatně další vývoj, resp. konkrétní průběh pozemkové reformy, mu dal ve většině jeho připomínek za pravdu (velká moc Pozemkového úřadu s širokou možností volného uvážení a pozice agrární strany, která ho ovládala; zbytkové statky jako „forma odměny pro zasloužilé“; kulturní rozměr pozemkové reformy aj.). Pokud porovnáme Pekařův názor na velikost záboru s konečnými výsledky pozemkové reformy, vidíme, že se nijak výrazně neliší. To byla ta Pekařova „zdravá míra“, to, co republika dokáže „ve zdraví stráviti“. Zároveň nám to dokumentuje, jak se radikálnost původních záměrů naší pozemkové reformy postupně vytratila.

Velmi záhy po vzniku republiky, již 9. listopadu 1918, a v souladu s Washingtonskou deklarací ze 18. října t. r., byl vydán zákon o obstavení velkostatků, který představoval prolog k dalším zákonům pozemkové reformy. V průběhu následujícího období, zejména však v prvních dvou letech 1919-1920, byla přijata skupina právních přepisů, které vytvářely její právní rámec. Praktické provádění reformy mohlo začít až po přijetí přídělového zákona z 30. ledna 1920. 

S podobnými opatřeními se můžeme v poválečném světě setkat v řadě zemí a první světová válka k tomu výrazně napomohla. V Evropě se pozemkové reformy prosadily ve 22 státech a ta naše patřila k nejrozsáhlejším (k dispozici tak bylo 29% veškeré půdy, tj. 4.068.300 hektarů, z toho 1.312.700 zemědělské; majitelům však byla propuštěna téměř polovina půdy zpět, především lesy). V národnostně smíšených zemích získávala pozemková reforma také nacionální rozměr, kdy docházelo k posilování většinového národa vůči národnostním menšinám. Velkostatky byly v těchto zemích často v rukou cizí šlechty, v případě Československa šlo o německou a maďarskou.     

Lichtenštejnové a Pozořice

Pro Pozořice jako správní centrum pozořického panství, které bylo od roku 1637 ve vlastnictví rodu Lichtenštejnů, představovala pozemková reforma velice závažnou a vysoce aktuální událost. Více než čtvrtina veškeré půdy v českých zemích patřila 236 velkostatkům s výměrou nad 2.000 ha, přičemž na Moravě byli největšími držiteli latifundií právě Lichtenštejnové (panujícím knížetem byl na počátku 20. let Jan II. z Lichtenštejna, † 1929, před pozemkovou reformou vlastnil 155.000 ha). V obdobné situaci jako Pozořice se tedy nacházely další velkostatky v držení rodu[2] a s mírnou nadsázkou tvořily „monarchistický stát“ uvnitř republiky, jak psaly soudobé noviny. Ústřední správa těchto velkostatků sídlila v Praze a její jednotlivé složky byly rozesety po celé republice.

Provádění pozemkové reformy na lichtenštejnském majetku s sebou přinášelo řadu specifik. Od počátku vyvstal problém s uznáním lichtenštejnského knížectví jako suverénního státu, což by v kladném případě mohlo vyvolat řadu problémů při následném provádění pozemkové reformy. Československo po světové válce odmítlo navázat s Lichtenštejnskem diplomatické styky a odmítlo uznat knížete Jan II. z Lichtenštejna jako hlavu suverénního státu. Pohlíželo se tak na něho jako na každého jiného cizince. Lichtenštejnové a jiní cizí státní příslušníci (stejně jako další vlastníci velkého pozemkového majetku) se nechtěli smířit se záborem půdy. V Československu, ale i na mezinárodní scéně, mnozí z nich aktivně vystupovali proti provádění pozemkové reformy. Často se můžeme na jejich popud setkat s různými diplomatickými intervencemi států, s protesty u Společnosti národů a stížnostmi, resp. žalobami u mezinárodních smírčích a rozhodčích soudů (např. smírčí soud československo-německý sídlil v Ženevě; ve většině případů bylo dosaženo dohody a v srpnu 1933 ukončil svoji činnost.). I z těchto důvodů pozemková reforma na majetcích cizích státních příslušníků probíhala pomalu a nerovnoměrně a v konečném důsledku zdaleka nepostihla veškerý zabraný majetek (sám zábor ještě neznamenal přímo vyvlastnění, představoval pouze zmocnění k případnému vyvlastnění) a její výsledek byl určitým kompromisem.

Po roce 1918 žádala pokroková česká veřejnost potrestání Lichtenštejnů jako někdejších nepřátel českého národa a zabrání jejich statků bez náhrady (konfiskaci). To bylo také v obecné rovině zohledněno v záborovém zákoně (§9), který byl ovšem pouze zákonem rámcovým; podle navazujícího zákona náhradového byly bez náhrady převzaty jen statky bývalé panovnického rodiny Habsbursko-Lotrinské.  

Zároveň je nutné připomenout, že původním vlastníkům byly vypláceny za převzatou půdu značné peněžité částky. Pro ilustraci údaj k roku 1927 - ze zabraného majetku Jana II. z Lichtenštejna bylo převzato 48.514 ha a proplaceno za ně v hotovosti 80.429.257 Kč.

Parcelace dvora v Pozořicích

                  A jak to probíhalo u nás? Podrobně nás o tom zpravuje J. Šikl v prvním dílu „Kroniky městečka Pozořice“. Je to příběh lidí, kteří si stojí za svým právem a usilovně se snaží prosadit své nároky a představy (petice, politická jednání apod.) Vidíme setkávání a potýkání se s byrokracií a velkou mocí pozemkového úřadu „ze spodu“. Problematika bohužel stále živá a úsilí prvorepublikových občanů snad o to více inspirující.

15. října 1919 zahájil činnost Státní pozemkový úřad, který reprezentoval stát ve všech záležitostech spojených s prováděním pozemkové reformy. Bylo potvrzeno, že lichtenštejnský dvůr v Pozořicích bude na Moravě rozparcelován jako první. Přes ujišťování o brzké parcelaci zde bylo zahájeno provádění reformy až v létě 1922. Předcházela tomu řada jednání představitelů obce, zvláště na Státním pozemkovém úřadu v Praze a řada intervencí jejich přímluvců. A setkáváme se s obdobnou situací jako na řadě jiných míst - žadatelů o půdu se přihlásilo tolik, že ani nebylo reálně možné uspokojit všechny zájemce. Přesto přídělový komisař uvažuje o zřízení zbytkového statku (institut zavedený tzv. přídělovým zákonem). Protesty a memorandum směřované Pozemkovému úřadu nejsou vyslyšeny a na začátku roku 1923 je oznámeno ponechání zbytkového statku o výměře 400 měřic (80 ha). Jako hlavní překážka úplné parcelace je uváděna vysoká cena budov hospodářského dvora, které by podle přídělového komisaře nebyly rozebrány. Proti tomuto rozhodnutí se zvedl rozhodný nesouhlas, tentokráte už ne od činitelů obce, kteří se s novou situací smířili, ale                     od jednotlivých občanů. Po sepsání nové rezoluce Státnímu pozemkovému úřadu a jednáních v Praze se podařilo rozhodnutí o zřízení zbytkového statku zvrátit. Budovy jsou novou komisí odhadnuty na mnohem nižší částky a dvůr určen k úplné parcelaci. Po dlouhém jednání parcelačních sborů Pozořic a okolních vesnic jsou stanoveny jednotlivé příděly obcím a místní poradní sbory pak určují příděly konkrétním uchazečům. 28. září 1923 byl vystaven na Obecním úřadě v Pozořicích definitivní příděl a parcelační řízení tak bylo skončeno.                 

                                                                                                                              Ondřej Horák

Orel jednota Pozořice

Na orlovně se opět hrálo divadlo. Tentokrát pohádka „Popelka“.

Nacvičila ho slečna učitelka Divácká s dětmi. Představení se hrálo v pátek 18.6. v 17:00 a sklidilo velký úspěch. Všem účinkujícím děkujeme.

25. – 27.6. od pátku do neděle hostuje na orlovně družstvo volejbalu žen z německého Tittingu.

V sobotu 26.6. od 10:00 hodin ve školní tělocvičně probíhá mezinárodní utkání ve volejbalu žen mezi Orlem Pozořice německým DJK Titting.

Toto družstvo vždy napřesrok jezdí k nám a další rok my k nim.

Obě družstva  se zúčastnila mistrovství  FICEP  (mezinárodní organizace  sdružující sportovní organizace různých zemí) v Padově v Itálii. Tam spolu odehrály velmi dramatický zápas, který zůstal nerozhodný, a od té doby se neustále bojuje o vítězství. Zajímavé je, že vždy vyhrávají hosté z cizí země.

Jako soupeři jsou dál přizváni Orel Zlín a Orel Brno-Obřany.

Sláva vítězům, čest poraženým.

12 členů a příznivců Orla se zúčastnilo Pouti národů v Mariazzel na kolech. Pouť jim trvala týden, urazili více než 400 km. Za nádherného počasí projeli rakouské Alpy a přivezli si s sebou spoustu duchovních zážitků.

Přijměte pozvání na bowling. Je to společenská, velmi jednoduchá a přitom zajímavá hra.

Lze při ní najít společnou řeč s jakýmkoliv partnerem.  Zn.: Být spolu nejen u televize či ponku.                                                                                                                

Všem dětem i dospělým přeji krásné prázdniny.                       Petr Filip

starosta orelské jednoty Pozořice

13.6. v Rakouském Laa a.d. Thaya probíhal veletrh Evropských dnů.

Země evropské unie se prezentovaly každá ve svém pavilonu.

Českou republiku pod vedením osvětového klubu Brno zastupovali členové Sivické kapely.                                                                                                                             kapelník

Základní umělecká škola

 Je tu konec školního roku a my  Letos u nás absolvovalo celkem 30 žáků. Z toho bylo 15 v hudebním oddělení, 9 v tanečním oddělení a 6 ve výtvarném oddělení. První stupeň ukončilo 22 žáků a druhý stupeň 8 žáků. Je zajímavé, že většina našich absolventů jsou dívky – 28 a jen dva chlapci. Absolventský koncert tanečního oddělení jste mohli navštívit 27. dubna 2004 v Dělnickém domě. V první části jste mohli zhlédnout taneční vystoupení všech malých a velkých tanečnic a tanečníků a po hudebním čísle byla druhá část věnována už jen absolventkám. Absolventský koncert hudebního oddělení byl o den později – 28. dubna 2004 v koncertním sále v budově Základní školy v Pozořicích. 24. května 2004 jste byli pozváni na vernisáž absolventské výstavy výtvarného oddělení, která se uskutečnila také v Základní škole v Pozořicích. Žáci oboru Kresba, malba, grafika vystavovali svá díla v prvním a ve třetím poschodí ZŠ a absolventky oboru Keramika měly své práce vystavené ve sborovně. Mimo jiné si návštěvníci této vernisáže mohli vyslechnout i připravený hudební program. Všechny akce byly pečlivě připravené a návštěvníci vždy odcházeli spokojeni.

Úspěchy našich žáků :

-          Marie Ondráčková byla přijata na Taneční konzervatoř v Brně.

-          Monika Pantůčková byla přijata na Střední průmyslovou školu textilní, obor textilní návrhářka.

Celostátní soutěž ZUŠ – Hudební oddělení :

-          Flétnový soubor – 1. místo v oblastním kole, 2. místo v krajském kole.

-          Komorní kvarteto – 1. místo v oblastním kole a titul „Absolutní vítěz soutěže“, 2. místo v krajském kole.

-          Houslové duo – 3. místo v oblastním  kole

Žákyně tanečního oddělení se zúčastnily Krajské přehlídky scénického tance v Brně.        

Výtvarné oddělení - Cena Itálie – Alena Svobodová

 Malujeme po síti – Můj nejlepší kamarád – Šárka Škrobová                                                                   

Vážení občané,

za několik dní vstoupí rok do své druhé poloviny a je na místě se ohlédnout po uplynulém období letošního roku. V lednu  jsme převzali od zhotovitele firmy Komfort dům s pečovatelskou službou (DPS) a do dnešního dne je obydleno 14 bytů, zbývající 3 byty dostanou své nájemníky v nejbližších dnech. Okolí DPS bylo upraveno a oseto trávou. Výsadba zeleně bude provedena v září současně s úpravou okolí bytových domů.

30. dubna jsme převzali zrekonstruovaný objekt „C“ zdravotního střediska, kde je od 1. června v provozu rehabilitace a fyzioterapie.

Nové prostory vybavené elektroléčebnými přístroji a vodoléčbou budou přínosem pro obyvatele Pozořic a spádových obcí.

Také nová zubní ambulance v I. patře objektu je na velmi dobré úrovni svým vybavením i prostředím. Vybavení ordinací si pořídily zubní lékařka a fyzioterapeutka. Rekonstrukci objektu zaplatila obec, a to 1,877.271,- Kč vč. DPH.

Jménem obce Pozořice a obcí mikroregionu Rokytnice děkuji firmě Českomoravský cement za významnou finanční částku, kterou přispěla na tuto rekonstrukci a tím pomohla zlepšit zdravotní služby pro občany Pozořic a okolních obcí.

Dále děkuji firmě Trinom s.r.o. za odvedení kvalitní práce a operativní řešení problémů, které s sebou přináší každá rekonstrukce.

V těchto dnech dokončuje firma Komfort oba objekty bytových domů a pokud vše půjde hladce, do pouti by zde měli bydlet noví obyvatelé.

Jsme na prahu prázdnin a období dovolených, a tak přeji dětem vydařené prázdniny a ostatním občanům pěknou dovolenou.

František Toužín

       Starosta

Mezinárodní den dětí

Klub žen, Veverka a Junák připravili tradiční dětské odpoledne na hřišti u Dělnického domu. Díky krásnému slunnému počasí přišlo kolem 80 dětí v doprovodu rodičů. Na sportovních stanovištích (opičí dráha, běh s míčkem, chůdy, hokej, přetahování, skok daleký, překážkový běh) získávaly děti kartičky, které proměnily v „místní cukrárně“ za různé pamlsky. Jejich svátek jim zpestřila „kovbojská jízda“ pod dohledem Pavla Filipa – Fildy. Nutno však dodat, že jel jen náhodou kolem a když viděl, jak se tvoří fronta dětí, tak místo plánované projížďky lesem vozil děti kolem dokola. Po soutěžích si děti opékaly špekáčky, k čemuž jim vyhrávala kapela Zadweřama. Všem účastníkům, sponzorům a organizátorům děkujeme za vydařenou akci.

Když se dívám na televizní fotbalové přenosy a vidím špičkové hráče, říkám si, kde asi tito fotbalisté vyrůstali. Někteří možná měli štěstí a dostali do vínku talent od svých rodičů. Někteří se narodili ve městech, kde je fotbal mezi sporty na prvním místě, a měli tak dobré podmínky pro svůj růst už od útlého mládí. Jsou ale i takoví, kteří se narodili na vesnici a vyrůstali jako "samorosti" s touhou vyniknout právě ve fotbale. Byli denně na hřišti, něco odkoukali a svojí pílí a zanícením se dostali až na televizní obrazovky.

Co když zrovna v Pozořicích takový hráč vyroste? Chce to dát svému dítěti šanci, podpořit ho při prvních pokusech zkrotit fotbalový míč a poznat, co vlastně v tom našem dítěti je. V Pozořicích je tomu právě rok, kdy děti takovou šanci dostaly. Opravdu děti, neboť se jí spolu se 17 kluky chopila také tři děvčata. V přípravce hrají děti ve věku od 6 do 10 let, pak přecházejí do žákovského družstva. Po počátečním seznamování, prvních prázdninových trénincích a přátelských zápasech byla před námi první mistrovská sezóna 2003-2004.

Výbor fotbalového SK Pozořice nám vytvořil optimální podmínky pro přípravu. Ta spočívá v tréninku 3x týdně a obrovskou výhodou je možnost připravovat se na dvou travnatých hracích plochách.

A kdo se vlastně pod pojmem přípravka skrývá ? Kapitán Michal Honek pokaždé vedl spoluhráče do zápasu s touhou vyhrát. S ním nejčastěji nastupovali Marek Jeřábek, Patrik Zezula, Jan Barták, Petr Odehnal, Martin Bajer, Jakub Severa, David Prudký, Milan Staněk, Lukáš Chromý, Patrik Polák, Pavel Šmerda, Vojtěch Svoboda, Jiří Šup a benjamínek Jan Ševčík z Vážan u Slavkova. Při únorovém halovém turnaji v Brně-Bohunicích byl malý Honza vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Nemohu zapomenout na naše tři děvčata, která svým přístupem k fotbalu někdy zastínila i "pány kluky". Terezka Honková, Anetka Bajerová a úspěšná střelkyně jedné branky proti Šlapanicím Natálka Raticová. O svou šanci se rvou také ti nejmladší - Tomáš Tandler, Michal Prudký, Tomáš Šmerda a Petr Nováček. Nejčastěji brankáře soupeře překonali Marek Jeřábek, Milan Staněk, Michal Honek a Jan Ševčík.

Sešel se rok s rokem, ti nejstarší odcházejí do žákovského družstva a my začneme zase nanovo. A věřím, že tak to půjde neustále, aby v Pozořicích vyrůstali ještě lepší fotbalisté než doposud. Nesmím zapomenout na podporu těch rodičů, kteří mně pomáhali a jezdili auty na utkání, což platí pro Honkovy, Bartákovy, Ševčíkovy. Za to, že přípravka hraje v krásných dresech, patří díky firmám JB Stavební pana Ivo Jahody a JANO s.r.o. pana Jiřího Nováčka.

Takže pokud máte doma ratolest, která má jen trochu zájem o fotbal, může to zkusit. Trénovat se bude i o prázdninách, a to každou středu od 16 do 17,30 hod.

                                                                                                                                                                               Jaroslav Hala - trenér přípravky a žáků 

to znamená, že:

• Články i obrázky bude moct přidávat kdokoli s dostatečnými právy, kdykoli a odkudkoli
• Psát na pozorice.cz můžete nyní i vy, stačí zaregistrovat se, případně požádat redakci o zřízení vlastní sekce
• Aktualizace mohou být okamžité, žádné čekání na náladového webmastera:)
  Úřední deska, hlášení rozhlasu, dovolené lékařů - cokoli se vám zachce, ihned.
• Také elektronický zpravodaj už není otázkou libovůle a ruční práce webmastera, odešleme vám ho opravdu jedním kliknutím tlačítka
• Nyní již také funkční kniha návštěv, možnost podávat zdarma inzeráty, přehled událostí, detailní statistiky.
• Přístupnost webu je poněkud vyšší než dříve, odstranili jsme rámy, web je čitelný i bez stylů.