Stará pošta a Napoleon

Z doby trvání pozořického panství stojí za zmínku historie Staré pozořické pošty, která sehrála významnou úlohu v dobách bitvy u Slavkova. Byla zřízena v roce 1785 jako soukromá dědičná pošta, která zprostředkovávala stanice na cestě mezi Brnem a Vyškovem. Do jejího obvodu patřila i města Slavkov u Brna a Bučovice. Přepřahání koní zachytil na svém obrázku z roku 1827 František Richtr. V roce 1879 byla pošta s povolením c.k. ministerstva obchodu přestěhována do Pozořic, kde zůstala až do 1. ledna 1912. Toho dne se vůbec poslední dědičný poštmistr na Moravě František Becker stal c.k. poštmistrem v Brně. Poštovní úřad v Pozořicích přešel pod státní správu a z bývalé radnice, zbořené v roce 1981, byl přestěhován do panské budovy č.p. 1. Stará pozořická pošta je připomínána jako místo přechodného pobytu francouzského císaře Napoleona Bonaparta v dobách Bitvy tří císařů.
                                                                                                           více >>>

Hrdelní právo

Do roku 1752 měly Pozořice právo hrdelní. Rozsudky byly vykonávány "Na katově" na návrší nad údolím zvaným Peklo, na hranicích Pozořic a Sivic.

Jarmarky

Roku 1782 byly Pozořicím povoleny výroční trhy - jarmarky. Konaly se vždy v roce čtyři. První v pondělí před sv. Fabiánem a Šebestiánem, druhý v úterý po sv. Duchu, třetí v úterý po třetí neděli v říjnu a čtvrtý v pondělí po sv. Ondřeji. Po každém výročním trhu býval také trh dobytčí. Dřevěná ruka s taseným mečem, která bývala umístěna na rohu bývalé obecní radnice, byla znamením, že v nejbližší době bude konán výroční trh (dnes je ve slavkovském muzeu).

Pouť

Vždy 15. srpna, ve svátek Nanebevzetí P. Marie se konala pouť. Dnes je to vždy první neděli po tomto dni.


Stará radnice

Stará radnice, ve které se scházeli s purkmisterm a rychtářem obecní starší (později starosta, páni radní a členové obecního zsatupitelstva), stávala v místech, kde je postaven památník RA. Když byla v roce 1912 zbořena, nahrazovala ji po dlouhá léta nová radnice (později kavárna a cukrárna), která byla zbořena při stavbě obchodního domu v r. 1982.

Pamětní kniha

Pamětní knihu obecní založil starosta Sylvestr Slaný. Po něm byli starosty obce Bajer Josef (starší), Bajer Josef (mladší) a František Straka. V době první světové války vykonával funkci starosty František Přichystal.

Spolky

Od roku 1883 bylo v Pozořicích živnostenské řádové společenstvo, od roku 1907 mistrovská nemocenská pokladna a od roku 1912 obchodní grémium. Občanská záložna od r. 1871 (s ručením omezeným), v letech 1865 - 1871 to byl řemeslnický spolek (bez stanov) s 29 členy v domě č. 78 u Bohumila Drápala, kde si vzájemně vypomáhali penězi.

V Pozořicích byl vždy rušný spolkový život: hasičský spolek působil od roku 1885, skupina textiláků (dříve spolek Havlíček) od roku 1892, jednota sv. Josefa (1895), tělocvičná jednota Lasalle (1900), Sokol od roku 1902, Sdružení venkovské omladiny a Raiffeisenka od r. 1907, jednota Orel od roku 1910 a místní organizace KSČ od r. 1921.

spisovatel František Neužil

V Pozořicích se narodil a jako učitel působil spisovatel František Neužil (nar. 1907), který děj několika románů situoval do rodných Jezer, Pozořic a blízkého okolí. Více viz. Rodáci z Pozořic

Josef Žalman

V letech 1910 - 1946 zde působil Josef Žalman, český lesnický odborník, myslivec a kynolog, zakladatel Československé myslivecké jednoty.

Přírodní park Říčky

Pozořice leží v těsné blízkosti přírodního parku Říčky.